Bílá farní kostel sv. Bedřicha

  

Kostel sv. Bedřicha na Bílé dal vystavět v letech 1873 – 74 olomoucký arcibiskup Friedrich kardinál Langrat z Fürstenbergu. Model podobného kostela, kostela ,,severského (švédského) stylu“, byl vystaven na světové výstavě ve Vídni, kde se jím nechal kardinál Fürstenberg inspirovat. Před výstavbou kostela věřící z Bílé docházeli na bohoslužby do 15 km vzdálené obce Ostravice. Celá stavba byla zhotovena ze dřeva z okolních lesů, které až do 40.let minulého století patřily olomouckému arcibiskupství. Projekt kostela vytvořil a stavbu řídil Antonín Kybasta, arcibiskupský stavební rada.

Původní kostel vysvěcený roku 1875 byl menší (14 m dlouhý, 10 m široký, 10 m vysoký v hlavní části, v ostatních částech 4 m). V roce 1911, kdy se tento kostel stal samostatným farním kostelem byla přistavěna sakristie, kůr a věž a provedeno vyzvednutí celé stavby na kamenný sokl. Stavba se protáhla na 22,9 m délky, při šířce 12,5 m a výšce věže 25 m. 

 

 

Dnešní kostel svatého Bedřicha je jednolodní dřevěná stavba, zalamovaného půdorysu. Ústřední prostor tvoří převýšená obdélná loď s trámovým stropem. Na hlavní průčelí nasedá štíhlá věž kostela, která je zakončena vysokým jehlanem s makovicí a křížem. Věž i celá členitá střecha kostela je pokryta ručně štípaným šindelem ze smrkového dřeva. 

Kostel patří k památkovým objektům. Řadí se mezi dřevěné stavby naprosto odlišné od tradičních lidových kostelíků beskydské architektury. Na stavbu je použita  v Čechách i na Moravě zcela netradiční konstrukce typu  „stavkirche“ – stožárová konstrukce, která byla rozšířena v Norsku v 11. století. Na první pohled zaujme štíhlá věž s úzkými okny a prolamovaná střecha kostela, stejně jako půdorys kostela, připomínající tvar kříže. Kostelní loď je atypicky orientována ve směru S-J. V horní části jsou vitrážová okna, v dolní byla v r. 1945 nahrazena zvláštní  „Křížovou cestou“ , vyhotovenou technikou leptaného skla.

Vnitřní nosné sloupy jsou  z jednoho kusu dřeva o výšce cca 10 m, po obvodu jsou použity sloupy kratší. Sloupy jsou po obvodu spojeny rámem z vodorovně uložených fošen. Sloupy nesou v prvním patře galerii se slepými arkádami na bocích, zatímco vzadu je chrámový kůr, který má tři otevřené arkády s kovanou mřížkou. Varhany postavil v roce 1924 varhanář Vojtěch Káš s Brna. Uprostřed chrámové  lodi  jsou po obou stranách galerie přerušeny bočními vchody s úzkými předsíněmi.

Opláštění kostela je pak provedeno svislými collovými fošnami. Jako krytina je použit dřevěný šindel, překrytý vždy o 1/3 své délky (tzv. dvojité krytí). Na hřebenech jsou pak osazeny dračí hlavy, což je další typický rys norských stožárových kostelů.

 

Pouť v kostele v Bílé na sv. Bedřicha vždy v neděli kolem 18 července

 

 

Svatý Bedřich

 

 

Patron kostela sv. Bedřich byl vybrán podle jména donátora kardinála Friedricha (Bedřicha) Fürstenberga. Sv. Bedřich (Frederik), biskup a mučedník, patří k méně známým světcům. Pocházel ze vznešené rodiny ve Frisech. Narodil se kolem roku 781 v Sexbierum u Franeker. Byl vnukem krále Ratboda, který v r. 714 zahnal Franky a porazil pak i K. Martella. Jako kněz připravoval katechumeny na sv. křest. Po smrti svého vychovatele, biskupa utrechtského Richfrida v roce 820, musel přes všechno zdráhání stát se jeho nástupcem. Vysvěcen na biskupa města Utrechtu byl v Cáchách roku 828 za přítomnosti císaře Ludvíka. Zavázal se také slibem, že bude neúnavně šířit Kristovu víru mezi Frisy. V té době jich na území diecéze ještě mnoho žilo pohanskými způsoby nebo v jiných bludech. Ten slib pak věrně plnil. Mezi Frisy horlivě hlásal evangelium a snažil se je přivést k dodržování Božích přikázání. Vedle toho dbal i na to, aby císařský dvůr nedával pohoršení, ač ho napomínání těchto kruhů předurčovalo k mučednické smrti. 

Biskup Bedřich nemohl mlčet ke sporu císařových synů o dědictví po otci. Spor vedl k vypovězení války za podpory druhé císařovy ženy Judity. Bedřich po ní chtěl nejen aby spor tlumila, ale také ji prý káral kvůli hříšnému poměru a stavěl se proti jejímu sňatku. Tato Bedřichova věrnost svému poslání kázat vhod i nevhod mu vysloužila ze strany Judity příslib pomsty.

Bedřich musel ve své diecézi bránit pravé učení církve také proti sabeliánům i ariánům a mnoho problémů řešil kvůli církví nedovoleným příbuzenským sňatkům, běžným mezi pohanským obyvatelstvem. S těmito sňatky se snad nejvíce setkal při misijní cestě na ostrov Walcheren, kde se jich obyvatelé nechtěli zříct. Za pomocí vlastní kajícnosti dosáhl u předních mužů odřeknutí se zlozvyků a obrácení, což napomohlo k odvrácení od modlářských praktik i u ostatních obyvatel a k přijetí křesťanské víry.

V Utrechtu po bohoslužbě v kapli sv. Jana byl biskup Bedřich napaden vrahy údajně najatými Juditou. V okamžiku smrti je s odpuštěním ještě varoval před prchlivostí lidu. Zabili ho mnohými ranami dne 18. července r. 838. Byl pohřben v kryptě kostela sv. Spasitele v Utrechtu. 

 

 

Bože, kéž rozmnoží naši zbožnosť památka sv. mučedníka a biskupa, Bedřicha, jenž skrze jméno Tvé, ve ctnosti vytrval a úcty naší si zasloužil.

Bože, světlo věřících a pastýři svého lidu, Tys povolal svatého Bedřicha, aby s láskou vedl Tvůj lid a v biskupské službě hlásal evangelium vhod i nevhod; pomáhej nám, abychom na jeho přímluvu vytrvali ve víře a kráčeli cestou, kterou ukazoval svým životem. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen