.jpg?ph=e849e9d6ed)
Kostel v Ostravici
kostel Nejsvětější Trojice na Ostravici benedikován 4. 7. 1790 místeckým děkanem a farářem Ignácem Uhlářem
Římskokatolický kostel z l.1788–89. Vystavěn v tzv. pololidovém slohu připomínajícím baroko. Od r.1999 kulturní památkou ČR. Část zařízení pochází ze zrušeného kláštera ve Fulneku. Nadoltářní obraz od B. Herberta z r.1706.
Hlavní průčelí kostela od severu
© Jan P. Štěpánek 06/2007
eskydská obec Ostravice, nacházející se 6 km jjv. od centra Frýdlantu nad Ostravicí, v údolí řeky Ostravice, na jejím levém moravském břehu, nemá mnoho významných a výrazných historických památek. Známá a vyhledávaná je především jako rekreační centrum a východisko mnoha turistických tras, kupříkladu na Lysou horu (1324 m).Nejvýznamnější historickou památkou je římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice. Nachází se v severní části obce, těsně při hlavní silnici. Na prostranství před kostelem můžeme vidět instalovaný bludný balvan, který je svědectvím postupu skandinávského ledovce údolím řeky Ostravice. Kostel je otevřený jen v době Mše Svaté, nicméně během dne bývá otevřena alespoň předsíň pod vstupní věží, odkud lze přes mříž obdivovat nádherný interiér stavby.
Jan P. Štěpánek, 13.6. 2007
historie
Římskokatolický farní kostel ve vesnici Ostravice pochází z letech 1788 – 89. Byl postaven v tzv. pololidovém slohu připomínajícím baroko. Prvním kaplanem nově zřízené ostravické farnosti byl ustanoven od roku 1791 Fabián Malata. V roce 1999 byl římskokatolický kostel na Ostravici vyhlášen kulturní památkou České republiky jako příklad venkovské církevní architektury konce 18. století.
Jan P. Štěpánek s využitím info textu u místa, 13.6. 2007
popis
Kostel tvoří jednolodní obdélná stavba s mírně ustoupeným polygonálním presbyteriem a k němu přiléhající obdélnou sakristií na jihozápadě. Loď kostela a presbytář prosvětlují vysoká půlkruhově zakončená okna ve špaletách. Severnímu vstupnímu průčelí dominuje kostelní věž zakončená cibulovitou bání, nevystupující z půdorysu obdélného kostela.
ennému interiéru vévodí hlavní oltář, křtitelnice a další zařízení, které sem bylo dovezeno ze zrušeného klášterního kostela Augustinů Eramitů ve Fulneku. Velmi cenný je také nadoltářní obraz od moravského barokního malíře Bohumíra Herberta z roku 1706 a renovovaný fulneckým malířem Jiřím Frammelem v roce 1784.
ostelní varhany pocházejí z roku 1901 z dílny firmy Riegr Krnov. Kostel má renovované nástropní fresky.
