Patronem naší země je odjakživa sv. Václav, a jedna z nejznámějších modliteb za vlast je právě svatováclavský chorál. Kořeny této modlitby sahají až do 12. století, jejím původním jazykem je staročeština. V průběhu staletí se k prvotní verzi přidávaly další sloky a tak vznikl text, jak ho známe a zpíváme dnes.

Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!
Kriste eleison.

Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave!
Kriste eleison.

Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi,
utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave!
Kriste eleison.

Nebeské jest dvorstvo krásné, blaze tomu, kdo tam dojde,
v život věčný, oheň jasný svatého Ducha.
Kriste eleison.

Maria, Matko žádoucí, tys Královna všemohoucí,
prosiž za nás, za křesťany, svého Syna, Hospodina!
Kriste eleison.

Andělé svatí nebeští, račte nás k sobě přivésti,
tam, kde chvála nepřestává věčného Boha.
Kriste eleison.

Všichni svatí, za nás proste, zahynouti nám nedejte,
svatý Víte, svatý Norberte, svatý Zikmunde, svatý Prokope,svatý Vojtěše,
svatý Jene Nepomucký, svatá Ludmilo, svatá Anežko, svatá Zdislavo,
svatý Václave!
Kriste eleison.

Bohu Otci chválu vzdejme, svatým křížem se žehnejme:
Ve jménu Otce i Syna jeho i Ducha svatého.
Kriste eleison.

https://www.modlitba.cz/aktuality/svatovaclavsky-choral

Co je to advent?

Advent začíná v římskokatolické církvi v předvečer neděle, která je nejbližší 30. listopadu, a končí 24. prosince odpoledne.

Název je odvozený od latinského adventus = příchod. Křesťané se v tomto období připravují na příchod Ježíše o Vánocích, ale pamatují i na jeho druhý příchod na konci časů.

Adventem začíná liturgický rok.

Advent je především obdobím vnitřní přípravy. Jak uvádí například slezský duchovní autor Angelus Silesius (17. století), člověku nic nepomůže, kdyby „se Kristus v Betlémě tisíckrát narodil“, ale „nenarodil se“ v srdci člověka.

V adventním období jsou vždy čtyři neděle. První je zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. Druhá a třetí neděle představuje postavu Jana Křtitele, který vyzývá k obrácení srdce a ohlašuje Kristův příchod. Tématem čtvrté adventní neděle jsou již události, které bezprostředně předcházejí Ježíšovu narození v Betlémě.

Třetí adventní neděle je nazvaná také „Gaudete“ neboli radostná. Pojmenovaná je podle prvních slov úvodního verše mše svaté: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko.“ Radostná atmosféra z blížícího se Kristova příchodu může být vyjádřená při mši růžovou barvou, namísto obvyklé fialové, která je typická pro advent.

Adventní období má dvě části: (1) do 16. prosince a (2) 17. – 24. prosince. Druhé jmenované již úzce připravuje na Vánoce: při mších se čte o událostech z Bible, které se odehrály těsně před narozením Ježíše. Při mši svaté i při modlitbě breviáře zaznívají tzv. „Ó antifony“. 

V první části adventu se často slaví tzv. roráty. Jejich název je odvozený od prvního slova písně, která se zde zpívá: Rorate, coeli, desuper = „Rosu dejte, nebesa, shůry“. Roráty jsou ranní mše ke cti Panny Marie. V poslední době se v některých kostelích slaví jen při svíčkách.

8. prosince se slaví slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu. Událost nepřipomíná početí Ježíše, jak bývá mnohdy mylně uváděno, nýbrž skutečnost, že sama Panna Maria byla počata bez prvotního hříchu.

Na období před Vánocemi se také rozšířil zvyk zapalovat postupně svíce na adventním věnci, každou adventní neděli o jednu navíc. To může připomínat blížící se příchod Krista, který je světlem ve tmě. Zelený kruhový věnec také může naznačovat na věčnost a Boha (nemá začátek a konec). Za předchůdce současného adventního věnce lze považovat evangelického teologa Johanna Hinricha Wicherna (19. století).

https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/161124co-je-to-advent