Římskokatolická farnost Ostravice

a Bílá 

Bohoslužby v týdnu: 

15.6.2025 Bílá 8.00, Ostravice 10.00

17.6.2025 Gruň 17.00

19.6.2025 Ostravice-Medela 10.00, Ostravice farní kostel 17.00

20.6.2025 Ostravice 17.00

21.6.2025 Ostravice 8.00

22.6.2025 Bílá 8.00, Ostravice 10.00

 

Pouť - farní kostel Ostravice

15.6.2025

 
 

Slavnost Těla a krve Páně

Čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice 19.6.2025 

Ostravice mše svaté: Medela 10.00, Farní kostel 17.00

Žalm 22 (23)
Dobrý pastýř

Beránek... je bude pást a vodit k pramenům živé vody. (Zj 7, 17)

1 Pán je můj pastýř: nemám v ničem nouzi. †
2     Na tiché, svěží pastviny mě vodí, *
      k pramenům, kde si mohu odpočinout.
   Mé duši dává svěžest, provází mě *
      po správných cestách, věren svému jménu. –

3 I kdybych vešel do rokliny temnot, †
      zlého se neděsím: vždyť ty jsi se mnou. *
      Tvá hůl a kyj jsou pro mne ochranou.

4 Před očima mých nepřátel *
      k jídlu mi prostíráš,
      hlavu mi mažeš olejem, *
      má číše přetéká.

5 Štěstí a přízeň u mne jsou, *
      až pokud budu žít.
      V Pánově domě přebývám *
      do časů nejzazších.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

 

Slavnost Těla a krve Páně

Čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice

Evangelium – Jan 6, 51-58

Mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl zástupům: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“

 

Preface o Eucharistii

Slavení památky našeho vykoupení

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče,
všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on je naše jediná a dokonalá oběť:
jako Beránek neposkvrněný se obětoval na kříži za spásu celého světa;
a na svou smrt nám odkázal trvalou památku,
když naposled večeřel se svými apoštoly.

A my odevšad přicházíme,
abychom jedli z jeho svatého stolu
a měli účast na jeho vykoupení,
a ty nás sjednocuješ ve víře a lásce
a dáváš nám naději,
že se svým Spasitelem jednou zasedneme za stůl v tvém věčném království.

A proto tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy zpíváme píseň o tvé slávě
a voláme:

 

Slavnost Těla a krve Páně 

 

Čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice

 

1. Klaním se ti vroucně, skrytý Bože náš, / jenž tu ve svátosti sebe ukrýváš. / Tobě srdcem svým se zcela poddávám, / před tebou svou slabost, Bože, vyznávám.

2. Zrakem, hmatem, chutí, tebe nevnímám, / a jen sluchem svým tě jistě poznávám. / Věřím vše, co hlásal světu Kristus Pán, / v něm je základ pravdy lidstvu všemu dán.

3. Na kříži jsi tajil jenom božství své, / zde je také skryto člověčenství tvé. / V obojí však věřím celým srdcem svým, / o milost tě prosím s lotrem kajícím.

4. Rány tvé jak Tomáš vidět nežádám, / že jsi Pán a Bůh můj vroucně vyznávám. / Rač mé chabé víře větší sílu dát, / více v tebe doufat, víc tě milovat.

5. Plode smrti Páně, chlebe života, / v němž se lidem dává Boží dobrota, / dej mé duši stále jenom z tebe žít, / v tobě Boží lásku rozjímat a ctít.

6. Dobrý Pelikáne, Jezu, Pane můj, / krví svou nás hříšné z hříchů očišťuj, / vždyť jediná krůpěj její stačila, / aby všeho světa viny obmyla.

7. Rač, ó Jezu Kriste, jenž jsi nám zde skryt, / srdci toužícímu touhu vyplnit, / abych, jak zde hledím s vírou na oltář, / v nebesích tě jednou spatřil tváří v tvář. / Amen.


M4 5

T: hymnus Adoro te devote, složil sv. Tomáš Akvinský († 1274) – N~: Francie 17. – 18. stol.

https://kancional.cz/712

 

 

Evangelium – Mk 14,12-16.22-26

 

To je mé tělo. To je má krev.

Slova svatého evangelia podle Marka.

První den o svátcích nekvašeného chleba, když se zabíjel velikonoční beránek, zeptali se učedníci (Ježíše): „Kam chceš, abychom ti šli připravit velikonoční večeři?“ Tu poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a (tam) vás potká člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním, a kam vejde, řekněte hospodáři: 'Mistr vzkazuje: Kde je pro mě večeřadlo, v kterém bych mohl se svými učedníky jíst velikonočního beránka?' On vám ukáže velkou horní místnost opatřenou lehátky a připravenou. Tam nám přichystejte večeři!“ Učedníci odešli, přišli do města a nalezli všechno tak, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka. Když jedli, vzal chléb, požehnal ho, lámal a dával jim ho se slovy: „Vezměte. To je mé tělo.“ Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni. A řekl jim: „To je má krev, (krev) nové smlouvy, která se prolévá za všechny. Amen, pravím vám: Už nikdy nebudu pít z plodu révy až do toho dne, kdy z nového (plodu) budu pít v Božím království.“ Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.

Eucharistie jako oběť a svátost

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože, abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on je náš kněz, pravý a věčný:
za naši spásu obětoval sám sebe,
jednou provždy vykonal oběť
a přikázal nám slavit její památku,
aby jeho tělo bylo chlebem našeho života
a kalich jeho krve byl odpuštěním našich hříchů.

A proto s andělskými sbory,
které stojí u tvého trůnu a ustavičně ti slouží,
a se všemi nebeskými zástupy
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

https://m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/Tela_Krve.htm

 

 

Ze spisů svatého kněze Tomáše Akvinského

(Opusculum 57, in festo Corporis Christi, lect. 1-4)
Jak drahocenná a podivuhodná je to hostina!

     Protože nám jednorozený Syn Boží chtěl dát účast na svém božství, přijal naši přirozenost; stal se člověkem, aby člověka zbožštil.
     A nejen to: On všechno, co si z našeho vzal, plně vynaložil na naši spásu; své tělo nabídl Bohu Otci v oběť smíření na oltáři kříže a svou krev vycedil jako naše výkupné a jako očistnou lázeň, abychom byli vykoupeni z ubohosti otroctví a očištěni ode všech hříchů.
     Aby však v nás zůstávala trvalá památka na toto veliké obdarování, pod způsobami chleba a vína zanechal věřícím své tělo jako pokrm a svou krev jako nápoj.
     Jak drahocenná a podivuhodná je to hostina, přinášející spásu a plná všeliké lahodnosti! Neboť co může být vzácnějšího než tyto hody? Nepředkládá se nám totiž žádné maso telat a kozlů jako kdysi za mojžíšského zákona, ale nabízí se nám tu sám Kristus, pravý Bůh. Vzbuzuje snad něco větší podivení než tato svátost?
     Žádná jiná svátost není spasitelná jako tato: Zbavuje hříchů, rozmnožuje ctnosti, naplňuje duši hojností všech duchovních darů.
     Církev ji přináší za živé i mrtvé, aby měl každý člověk prospěch z toho, co bylo zřízeno pro blaho a spásu všech. A nikdo není s to vyjádřit sladkost této svátosti, neboť se v ní ochutnává duchovní blaženost přímo z jejího pramene a slaví se v ní památka oné závratné lásky, kterou Kristus ukázal svou smrtí na kříži.
     A tak aby se nezměrnost této lásky přímo vryla hluboko do srdce všech věřících, ustanovil Kristus tuto svátost. Stalo se to při poslední večeři, když spolu se svými učedníky oslavil velikou noc a chystal se odejít z tohoto světa k Otci. Touto svátostí zanechal trvalou památku na své umučení, naplnil smysl starozákonních předobrazů, učinil největší ze svých divů a těm, které měl jeho odchod zarmoutit, připravil jedinečnou útěchu.

 

RESPONSORIUM

O. Tento chléb, to je tělo, které viselo na kříži; tento kalich, to je krev, která vytékala z boku. Vezměte a jezte tělo Kristovo; vezměte a pijte krev Kristovu. * Jste Kristovy údy.
V. Abyste nepřestávali tvořit jednotu, jezte pokrm, který vás vzájemně spojuje; abyste si byli vědomi, jakou máte cenu, pijte nápoj, kterým bylo zaplaceno vaše vykoupení. * Jste Kristovy údy.
 

1. Chvalte ústa, vznešeného / těla Páně tajemství, / chvalte předrahou krev jeho, / kterou z milosrdenství, / zrozen z lůna panenského, / prolil Král všech království.

2. Nám byl dán a nám se zrodil / z Panny neporušené, / jako poutník světem chodil, / sil zde zrno pravdy své, / skvělým řádem vyvrcholil / svoje žití pozemské.

3. Na poslední večer k stolu / s bratřími když zasedal, / beránka by s nimi spolu / podle zvyku pojídal, / dvanácteru apoštolů / za pokrm sám sebe dal.

4. Slovo v těle slovu dává / moc chléb v tělo proměnit, / z vína Boží Krev se stává. / I když Pán je smyslům skryt, / stačí sama víra pravá / srdce čisté přesvědčit.

5. Před Svátostí touto slavnou / v úctě skloňme kolena, / bohoslužbu starodávnou / nahraď nová, vznešená, / doplň smysly, které slábnou, / víra s láskou spojená.

6. Otci, Synu bez ustání / chvála nadšená ať zní, / sláva, pocta, díkůvzdání / naše chvály provází. / Duchu též ať vše se klaní, / který z obou vychází. / Amen.


T: hymnus Pange, lingua, složil sv. Tomáš Akvinský († 1274) – N: J. Förster 1858

https://kancional.cz/704A

 

Pouť Gruň 25.5.2025

MODLITBA ZA PAPEŽE LVA XIV.

Bože, milosrdný Otče,

děkujeme Ti za našeho

papeže Lva XIV.,

který je Tvým darem celé

Církvi a každému z nás.

Chraň ho a žehnej mu.

Dej, ať s Tvou milostí

usiluje ze všech sil o to,

co se Tobě líbí a co je

k prospěchu Božího lidu

a celého světa.

Amen.

Zdroj: cirkev.cz



 

Farní pouť Svatý Kopeček 14.5.2025 

Poutě ve farnosti Ostravice a Bílá v roce 2025

 

HLAVATÁ filiální kaple sv. Cyrila a Metoděje

5.7.2025 v 10.00 hod.

STARÉ HAMRY filiální kostel sv. Jindřicha

13.7.2025 v 10.00 hod.

BÍLÁ farní kostel sv. Bedřicha

20.7.2025 v 10.00 hod.

Pouť Bílá, 20.7.2025 

150 let od posvěcení kostela sv. Bedřicha (1875)

BÍLÁ farní kostel sv. Bedřicha

20.7.2025 v 10.00 hod.

Oslava k výročí 150 let posvěcení kostela sv. Bedřicha v Bílé (1875)
 
Kostel sv. Bedřicha stojí v centru obce Bílá, přímo u hlavní silnice. V době, kdy vznikal, byla
však Bílá pouhou izolovanou osadou, spadající do katastru Ostravice. Veškeré použité dřevo
kostela pochází ze zdejších lesů. V neděli 3. října 1875 bylo posvěcení kostela sv. Bedřicha
velikou slavností pro celé Zadní hory a jejich okolí. Olomoucký arcibiskup, kardinál Bedřich z
Fürstenberku (1813 - 1892), v Bílé osobně posvětil dřevěný kostel nesoucí jméno jeho křestního
patrona, svatého Bedřicha (Fridrich), který zde nechal zbudovat. Dřevěná svatyně v Bílé se
stala filiálním kostelem ostravické farnosti (farní kostel od roku 1911). Údolím Bílé se od roku
1875 třikrát denně rozléhal zvon k modlitbě Anděl Páně. Jednalo se o dodnes dochovaný zvon.
Unikátní kostel v Bílé je stavbou, která v sobě snoubí tradici norských středověkých stožárových
kostelů s dobovou novogotikou. Romantická stavba již z dálky zaujme štíhlou věží s úzkými
vysokými okny a nápadně prolamovanou střechou kostelní lodi ve dvou úrovních. Novobarokní
oltář je dílem architekta Kybasty. Vévodí mu socha sv. Bedřicha, jemuž stojí po stranách svatí
Cyril a Metoděj. Původní sochy byly krátce po revoluci ukradeny, proto jsou zde dnes pouze
repliky. Kostel sv. Bedřicha je památkově chráněný. Každou neděli a na velké svátky se v
současnosti v kostele slaví mše svatá. Děkujeme Bohu, že můžeme letos (2025) slavit 150 let
od posvěcení kostela sv. Bedřicha v Bílé (1875).
Zpracoval doc. ThDr. PaedDr. Andrej Slodička, PhD., farář farnosti Ostravice a administrátor
excurrendo farnosti Bílá

 

 

 

Náhrobek Bedřicha z Fürstenberka v katedrále svatého Václava v Olomouci
 
 
Kostel sv. Bedřicha v Bílé

JUBILEJNÍ ROK 2025

 

V církevní novodobé histrorii se jubilejní roky konají každých 25 let. Předchozí Svatý rok proběhl za svatého papeže Jana Pavla II.

 

 

Pastýřský list k zahájení Svatého roku 2025

 
Drazí bratři a sestry,
zdravím vás všechny téměř na prahu vánoční doby. Ta letošní bude mimořádná tím, že
během ní začne Svatý rok 2025. Zahájí ho papež František na Štědrý den otevřením
Svaté brány ve Svatopetrské bazilice. O svátku Svaté rodiny pak do slavení Jubilea
vstoupí ve všech katedrálách světa věřící se svými biskupy.
Svatý rok bývá od konce 15. století vyhlašován papeži každé čtvrtstoletí jako jubileum
Kristova narození. Tomu nadcházejícímu roku jubilea vtiskl Svatý otec motto:
„Poutníci naděje“. Nejlepším příkladem naplnění těchto dvou slov je pro nás Maria,
která putuje k Alžbětě, jak jsme to slyšeli v úryvku z Lukášova evangelia. Maria je
poutnicí naděje. Ona, naplněná nadějí a vírou, se vydává na cestu, aby se podělila o
dobrou zprávu a radost z Božího jednání ve svém životě. Putuje a nese v sobě naději
pro celé lidstvo. Stává se tak obrazem církve, která přes hory dějin přenáší ve svém
lůně naději světa. 1
Naděje ukotvená ve věčnosti
Podobně jako Maria i my jsme poutníky. Naše životní poutě jsou plné radostí, ale také
zkoušek. Zkusme si v této chvíli odpovědět, odkud čerpáme naději
Pro mě osobně je to prožívaná Boží blízkost, která mi dává naději a sílu překonávat
překážky a pokračovat v cestě k plnosti života. Naděje křesťana není jen snem nebo
touhou po lepším zítřku. Není to politický program ani recept na bezproblémový život.
Křesťanská naděje je zakotvena v Kristu, který přemohl smrt a otevřel nám cestu k
věčnému životu. Je to nasměrování k věčnosti, která jediná dává smysl všemu
pozemskému a učí nás, že bolesti, ztráty a nezdary života nejsou definitivní, ale budou
proměněny v radost. Apoštol Jan píše v knize Zjevení: „Bůh jim setře každou slzu
z očí, nářek ani bolesti už nebude“ (Zj 21,4). Být člověkem naděje znamená hledat a
poznávat Boha a vidět svůj život i dějiny světa z perspektivy věčnosti.
Svatý rok jako čas smíření
Není lepší poznání Boha než to, že se s ním necháme smířit a zakusíme jeho odpuštění
– píše v bule k zahájení Svatého roku papež František. Proto je Svatý rok odedávna
časem smíření, které uzdravuje zranění minulosti a otevírá cestu k nové naději.
Navazuje na starozákonní praxi Milostivého léta, kdy se propouštěli zajatí, odpouštěly
se dluhy a narovnávalo se každé bezpráví (srov. Lv 25,8–16). Je pro nás velkou
výzvou, abychom usilovali o uzdravení minulosti skrze odpuštění a nebáli se prosit
Boha o pomoc v tomto našem úsilí. Odpuštění není slabostí, ale silou. Otevírá dveře
novým začátkům, uzdravuje vztahy a přináší do srdcí pokoj. Pojďme společně v tomto
Svatém roce hledat příležitosti k odpuštění a smíření – v rodinách, farnostech, ale i ve
vlastním srdci. Pomoc při hledání usmíření a pokoje mohou představovat chrámy,
které jsou v naší diecézi určeny jako místa čerpání milostí a získávání odpustků
Svatého roku. Kromě katedrály a konkatedrály to jsou poutní místa Cvilín a Maria Hilf
a farní kostely v Českém Těšíně a Fulneku. Putovat na tato místa s touhou po pokoji a
usmíření jistě přinese své plody, ať už se tam vydáme společně, nebo jako jednotlivci
či rodiny.
Povolání přinášet naději
Při vyhlášení Svatého roku 2025 papež zdůraznil, že lidé a národy, hledící do
budoucnosti s úzkostí a strachem, potřebují naději. A velmi si přeje, aby naděje
v tomto rozbouřeném světě zazářila mocněji skrze nás. Jako Maria jsme povoláni
k tomu, abychom se jako společenství i jednotlivci stali ukazateli naděje světu kolem
nás. Rád uvedu několik příkladů, jak o to usilovat:
 Věnujme čas modlitbě. Právě modlitba je školou naděje a ta se modlitbou
projevuje a živí. Modleme se také za ty, kdo naději ztrácejí.
 Žijme víru autenticky a radostně. Lidé si totiž všímají, když někdo prožívá
naději a pokoj i uprostřed těžkostí.
 Naslouchejme lidem kolem sebe s otevřeným srdcem, zejména těm, kdo zápasí
s beznadějí nebo ztrátou smyslu.
 Buďme znamením naděje v konkrétní pomoci seniorům, lidem opuštěným a
chudým.
 Přinášejme smíření tam, kde jsou konflikty – v rodině, na pracovišti nebo mezi
přáteli. A vytvářejme prostředí, kde se lidé mohou cítit přijati a milováni.
 Když mluvíme o budoucnosti, dělejme to s nadějí, že Bůh je Pánem dějin a že i
naše těžkosti mají svůj smysl. Je to mnohem potřebnější než se přidávat
k všudypřítomnému stěžování si.
Drazí bratři a sestry, v nadcházejícím Svatém roce vás vyzývám, abyste s odvahou
kráčeli vpřed jako svědkové naděje. Každého z vás zvu ke společnému zahájení
Svatého roku do katedrály Božského Spasitele v Ostravě příští neděli 29. prosince – o
svátku Svaté Rodiny. V 16 hodin se nejdříve shromáždíme v kostele svatého Václava,
odkud se jako poutníci vydáme s křížem do katedrály ke slavení eucharistie. Pojďme
už tímto slavnostním zahájením společně svědčit o naději, kterou máme v Kristu. Ať
Duch Svatý stále obnovuje naši naději a Maria, Matka naděje, ať nás provází na naší
pouti Svatým rokem.
K tomu vám žehnám
Váš biskup Martin
 
Pastýřský list k zahájení Svatého roku 2025
(přečtěte při bohoslužbách o 4. neděli adventní 22. prosince 2024)
 
Drazí bratři a sestry,
zdravím vás všechny téměř na prahu vánoční doby. Ta letošní bude mimořádná tím, že
během ní začne Svatý rok 2025. Zahájí ho papež František na Štědrý den otevřením
Svaté brány ve Svatopetrské bazilice. O svátku Svaté rodiny pak do slavení Jubilea
vstoupí ve všech katedrálách světa věřící se svými biskupy.
Svatý rok bývá od konce 15. století vyhlašován papeži každé čtvrtstoletí jako jubileum
Kristova narození. Tomu nadcházejícímu roku jubilea vtiskl Svatý otec motto:
„Poutníci naděje“. Nejlepším příkladem naplnění těchto dvou slov je pro nás Maria,
která putuje k Alžbětě, jak jsme to slyšeli v úryvku z Lukášova evangelia. Maria je
poutnicí naděje. Ona, naplněná nadějí a vírou, se vydává na cestu, aby se podělila o
dobrou zprávu a radost z Božího jednání ve svém životě. Putuje a nese v sobě naději
pro celé lidstvo. Stává se tak obrazem církve, která přes hory dějin přenáší ve svém
lůně naději světa. 1
Naděje ukotvená ve věčnosti
Podobně jako Maria i my jsme poutníky. Naše životní poutě jsou plné radostí, ale také
zkoušek. Zkusme si v této chvíli odpovědět, odkud čerpáme naději.
(ponechat chvíli ticha)
Pro mě osobně je to prožívaná Boží blízkost, která mi dává naději a sílu překonávat
překážky a pokračovat v cestě k plnosti života. Naděje křesťana není jen snem nebo
touhou po lepším zítřku. Není to politický program ani recept na bezproblémový život.
Křesťanská naděje je zakotvena v Kristu, který přemohl smrt a otevřel nám cestu k
věčnému životu. Je to nasměrování k věčnosti, která jediná dává smysl všemu
pozemskému a učí nás, že bolesti, ztráty a nezdary života nejsou definitivní, ale budou
proměněny v radost. Apoštol Jan píše v knize Zjevení: „Bůh jim setře každou slzu
z očí, nářek ani bolesti už nebude“ (Zj 21,4). Být člověkem naděje znamená hledat a
poznávat Boha a vidět svůj život i dějiny světa z perspektivy věčnosti.
Svatý rok jako čas smíření
Není lepší poznání Boha než to, že se s ním necháme smířit a zakusíme jeho odpuštění
– píše v bule k zahájení Svatého roku papež František. Proto je Svatý rok odedávna
časem smíření, které uzdravuje zranění minulosti a otevírá cestu k nové naději.
Navazuje na starozákonní praxi Milostivého léta, kdy se propouštěli zajatí, odpouštěly
se dluhy a narovnávalo se každé bezpráví (srov. Lv 25,8–16). Je pro nás velkou
výzvou, abychom usilovali o uzdravení minulosti skrze odpuštění a nebáli se prosit
Boha o pomoc v tomto našem úsilí. Odpuštění není slabostí, ale silou. Otevírá dveře
 
novým začátkům, uzdravuje vztahy a přináší do srdcí pokoj. Pojďme společně v tomto
Svatém roce hledat příležitosti k odpuštění a smíření – v rodinách, farnostech, ale i ve
vlastním srdci. Pomoc při hledání usmíření a pokoje mohou představovat chrámy,
které jsou v naší diecézi určeny jako místa čerpání milostí a získávání odpustků
Svatého roku. Kromě katedrály a konkatedrály to jsou poutní místa Cvilín a Maria Hilf
a farní kostely v Českém Těšíně a Fulneku. Putovat na tato místa s touhou po pokoji a
usmíření jistě přinese své plody, ať už se tam vydáme společně, nebo jako jednotlivci
či rodiny.
Povolání přinášet naději
Při vyhlášení Svatého roku 2025 papež zdůraznil, že lidé a národy, hledící do
budoucnosti s úzkostí a strachem, potřebují naději. A velmi si přeje, aby naděje
v tomto rozbouřeném světě zazářila mocněji skrze nás. Jako Maria jsme povoláni
k tomu, abychom se jako společenství i jednotlivci stali ukazateli naděje světu kolem
nás. Rád uvedu několik příkladů, jak o to usilovat:
 Věnujme čas modlitbě. Právě modlitba je školou naděje a ta se modlitbou
projevuje a živí. Modleme se také za ty, kdo naději ztrácejí.
 Žijme víru autenticky a radostně. Lidé si totiž všímají, když někdo prožívá
naději a pokoj i uprostřed těžkostí.
 Naslouchejme lidem kolem sebe s otevřeným srdcem, zejména těm, kdo zápasí
s beznadějí nebo ztrátou smyslu.
 Buďme znamením naděje v konkrétní pomoci seniorům, lidem opuštěným a
chudým.
 Přinášejme smíření tam, kde jsou konflikty – v rodině, na pracovišti nebo mezi
přáteli. A vytvářejme prostředí, kde se lidé mohou cítit přijati a milováni.
 Když mluvíme o budoucnosti, dělejme to s nadějí, že Bůh je Pánem dějin a že i
naše těžkosti mají svůj smysl. Je to mnohem potřebnější než se přidávat
k všudypřítomnému stěžování si.
Drazí bratři a sestry, v nadcházejícím Svatém roce vás vyzývám, abyste s odvahou
kráčeli vpřed jako svědkové naděje. Každého z vás zvu ke společnému zahájení
Svatého roku do katedrály Božského Spasitele v Ostravě příští neděli 29. prosince – o
svátku Svaté Rodiny. V 16 hodin se nejdříve shromáždíme v kostele svatého Václava,
odkud se jako poutníci vydáme s křížem do katedrály ke slavení eucharistie. Pojďme
už tímto slavnostním zahájením společně svědčit o naději, kterou máme v Kristu. Ať
Duch Svatý stále obnovuje naši naději a Maria, Matka naděje, ať nás provází na naší
pouti Svatým rokem.
K tomu vám žehnám
Váš biskup Martin

Věřím 

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha Svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha Svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků.

Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.

https://m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/03_00.htm

 

 

STARÉ HAMRY, KOSTEL SV. JINDŘICHA, číslo účtu:  kostel Staré Hamry: 5807763319/0800

 
 

 

 

Bohoslužby červen 2025, neděle a svátky

19. červen 2025, Slavnost Těla a krve Páně: Ostravice-Medela 10.00, Ostravice, farní kostel 17.00
 
22. červen 2025, 12. neděle v mezidobí: Bílá 8.00, Ostravice10.00
 
24. červen 2025, Slavnost Narození sv. Jana Křtitele: Gruň 17.00
 
27. červen 2025, Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova: Ostravice 17.00
 
28. červen 2025, Neposkvrněné Srdce Panny Marie: Ostravice 8.00
 
29. červen 2025, Slavnost sv. Petra a Pavla: Ostravice 8.00, Bílá 10.00, Staré Hamry 11.30
 
30. červen 2025, Sv. prvomučedníci římští, 29 let od kněžského svěcení faráře farnosti Ostravice a  Bílá doc. DDr. Andreje Slodičku, Ostravice 8.00
 

Bohoslužby červenec 2025, neděle a svátky

3. červenec 2025, Svátek sv. Tomáše, apoštola: Ostravice-Medela 10.00
 
5. červenec 2025, Slavnost sv. Cyrila a Metoděje, patronů Evropy: Ostravice 8.00, Bílá-Hlavatá 10.00-pouť
 
6. červenec 2025, 14. neděle v mezidobí: Ostravice 8.00, Bílá 10.00, Staré Hamry 11.30
 
11. červenec 2025, Svátek sv. Benedikta, patrona Evropy: Ostravice 17.00
 
13. červenec 2025, 15. neděle v mezidobí: Ostravice 8.00, Staré Hamry 10.00 pouť
 
20. červenec 2025, 16. neděle v mezidobí: Ostravice 8.00, Bílá 10.00 pouť
 
25. červenec 2025, Svátek sv. Jakuba apoštola: Ostravice 17.00
 
27. červenec 2025, 17. neděle v mezidobí: Ostravice 8.00, Bílá 10.00, Staré Hamry 11.30
 
 

 

    STARÉ HAMRY - GRUŇ

 

    KOSTEL PANNY MARIE

    POMOCNICE KŘESŤANŮ

 

STARÉ HAMRY

     KOSTEL SV. JINDŘICHA

číslo účtu:  kostel Staré Hamry

5807763319/

0800

číslo účtu: Gruň
 
6753793399/0800
 

rok 2021

Oprava kostela 2021

 

rok 2022

 

 

           

Obnova korouhví 2020

https://www.stare-hamry.cz/fotogalerie.php?album=107

Pomoc s úklidem kostela na St. Hamrech
 
Zveme vás tímto na předpouťový úklid našeho velkého kostela, který proběhne v sobotu
6. července od 8.30 hodin do ? (dle počtu pomocníků a pracovního tempa).
Veškeré pomocné ruce, včetně mužských, vítány. Chtěli bychom vyčistit i schody vedoucí
do věže, proto si případně můžete odnést netopýří trus. V kostele je omezený počet
kvalitních košťat a kýblů, proto si raději doneste vlastní.
Ostatní občany a známé zveme srdečně na poutní bohoslužbu 14.7.2019 v 10 hPomoc s úklidem kostela na St. Hamrech
 
Zveme vás tímto na předpouťový úklid našeho velkého kostela, který proběhne v sobotu
6. července od 8.30 hodin do ? (dle počtu pomocníků a pracovního tempa).
Veškeré pomocné ruce, včetně mužských, vítány. Chtěli bychom vyčistit i schody vedoucí
do věže, proto si případně můžete odnést netopýří trus. V kostele je omezený počet
kvalitních košťat a kýblů, proto si raději doneste vlastní.
Ostatní občany a známé zveme srdečně na poutní bohoslužbu 14.7.2019 v 10 h

 

 

                   BÍLÁ

      KAPLE SV. HUBERTA