Seslání Ducha Svatého

 

Vzývání Ducha Svatého

Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
K: Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno
L: a obnovíš tvář země.
K: Modleme se: Bože, ty nám sesíláš svého Ducha, aby nás osvěcoval světlem pravdy;
dej, ať nám tato jeho pomoc nikdy nechybí, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali.
Skrze Krista, našeho Pána.
L: Amen.

https://www.modlitba.cz/modlitba-v-zivote/seznam-modliteb/zakladni-modlitby

 

Seslání Ducha Svatého

"Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.

V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali: ,Ti, co tak mluví, nejsou to Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Partové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.´" (Sk 2,1-11) - Tak představuje událost slavenou dnešního dne sv. Lukáš ve "Skutcích apoštolů."

 
Seslání Ducha svatého

422C – Svatý Duchu, sestup k nám

1. Svatý Duchu, sestup k nám, / dej své světlo temnotám, / v jasu lásky nech nás žít. / Přijď se svými dary zas, / otče chudých, mezi nás, / přijď nám srdce potěšit.

2. Těšiteli, buď náš host, / žij nám v srdci pro radost, / pro klid, kterým oplýváš. / Po práci nech oddychnout, / osvěž naši zprahlou pouť, / setři slzy z našich řas.

3. Daruj šťastný plamen svůj / věrným srdcím, pamatuj / na nás, k nimž ses naklonil. / Bez tebe jsme na zemi / ubozí a ztracení, / kořist pro tmu, pro omyl.

4. Smyj z nás hříchy, stopy vin, / dej svou svěžest žíznivým, / vyhoj z bolestí a ran. / Zchladlým srdcím oheň dej, / z lhostejnosti pomáhej, / odveď ze scestí a chraň.

5. Veď nás k ctnostem, nauč nás / dobrem naplňovat čas, / svými dary pomoz všem. / Uč nás, jak si zasloužit / šťastnou smrt. A dej nám žít / věčnou radost před Bohem.

https://kancional.cz/422C

 
 

Z traktátu "Proti bludným naukám" od svatého biskupa Ireneje

(Lib. 317, 1-3: SCh 34, 302.306)

 

Seslání Svatého Ducha

     Když Pán dával učedníkům moc uskutečňovat znovuzrození člověka v Bohu, řekl jim: Jděte, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.1
     O tomto Duchu mluvil ústy proroků a slíbil, že jej vylije v posledních dnech na své služebníky a služebnice, aby prorokovali.2 Proto také, když se Boží Syn stal Synem člověka, sestoupil tento Duch na něho, aby se s ním natrvalo usídlil v lidském pokolení, aby navždy spočinul v lidech a přebýval v celém Božím stvoření. Ve všech a ve všem působí, aby se dála Otcova vůle a všechno obnovuje proměnou staroby v Kristovu novost.
     Po nanebevstoupení Páně, jak říká Lukáš, sestoupil tento Duch v den letnic na učedníky,3 maje moc uvést všechny národy do života a otevřít jim přístup k nové smlouvě. Proto také učedníci jednomyslně chválili Boha ve všech jazycích a Duch uváděl v jednotu vzdálená společenství a prvotiny ze všech národů přinášel Otci.
     A proto také Pán slíbil, že sešle Utěšitele, který nás připraví pro Boha. Tak jako nelze ze suché mouky bez přidání tekutiny udělat žádné těsto ani chléb, tak se ani my ve své mnohosti nemůžeme spojit v jedno v Kristu Ježíši4 bez vody, která přichází z nebe. a jako vyprahlá země bez vláhy nerodí, tak bychom ani my, všichni z počátku jako suchý strom,5 nemohli nést plody života bez hojného deště,6 který přichází shůry jako dar.
     Té jednoty, která vede k neporušitelnosti, se naším tělům dostalo v křestní koupeli, duším ji dal sám Duch.7
     Duch Boží, který spočinul na Pánu, je Duch moudrosti a rozumu, Duch rady a síly, Duch poznání, zbožnosti a bázně před Hospodinem.8 A tohoto Ducha dal Pán zase Církvi, když pro celou zemi seslal z nebe Přímluvce. Podle výroku Páně byl však jako blesk na zemi svržen také ďábel.9 Proto tak nezbytně potřebujeme Boží rosu, abychom neshořeli a abychom nepřestali nést plody. a také aby tam, kde máme žalobce,10 byl i Obhájce a Pomocník, neboť Pán svěřil Duchu Svatému svého člověka, který upadl mezi lotry. Nad tímto člověkem se sám slitoval, ovázal mu rány a vynaložil dva královské denáry.11 a tak když jsme skrze Ducha přijali obraz i nápis12 Otce a Syna, zužitkujme tento svěřený denár a spolu s výtěžkem jej vraťme Pánu.13

     1 Mt 28, 19
     2 srov. Ji 3, 1-3; Sk 2, 17
     3 srov. Sk 2, 1-4
     4 srov. Gal 3, 28; Řím 12, 5
     5 srov. Lk 23, 31
     6 srov. Žl 67 (68), 10
     7 srov. Jan 3, 5
     8 Iz 11, 2 (LXX a Vulg.)
     9 srov. Lk 10, 18; Zj 12, 9
     10 srov. Zj 12, 10
     11 srov. Lk 10, 30-35
     12 srov. Mt 22, 20; Mk 12, 16; Lk 20, 24
     13 srov. Mt 25, 14-30; Lk 19, 12-27

RESPONSORIUM

Sk 2, 1-2

R. Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, * jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, aleluja.
V. Když byli všichni učedníci společně pohromadě, ozval se náhle z nebe hukot, * jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, aleluja.