Uvedení Páně do chrámu 2.2.

 

2. únor
Uvedení Páně do chrámu

 


V Jeruzalémě se dnešní svátek slavil už v 5. století, v Římě od 7. století pod názvem Setkání. Od 10. století se objevuje v liturgických knihách na Západě název Očišťování Panny Marie. Nynější název znovu připomíná, že je to především svátek Páně.

 
LUKÁŠ 2
  • Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina –
  • 23jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ –
  • 24a aby podle ustanovení Zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.
  • 25V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.
  • 26Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.
  • 27A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předpisoval Zákon,
  • 28vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:
  • 29„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,
  • 30neboť mé oči viděly tvé spasení,
  • 31které jsi připravil přede všemi národy –
  • 32světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“
  • 33Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
  • 34A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat
  • 35– i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“
  • 36Žila tu i prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z pokolení Ašerova. Byla již pokročilého věku; když se jako dívka provdala, žila se svým mužem sedm let
  • 37a pak byla vdovou až do svého osmdesátého čtvrtého roku. Nevycházela z chrámu, ale dnem i nocí sloužila Bohu posty i modlitbami.
  • 38A v tu chvíli k nim přistoupila, chválila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.
  • 39Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
  • 40Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.
 

     

 

 
 
 
 
 
 
 

Z promluvy svatého Sofronia, biskupa jeruzalémského

(Orat. 3, de Hypapante, 6. 7: PG 87, 3, 3291-3293)

 

Uvítejme jasné a věčné světlo

     Pospěšme vstříc Kristu, my všichni, kteří s takovou zbožností slavíme a uctíváme jeho tajemství, pojďme všichni s ochotným srdcem. Nikdo ať při tomto setkání nechybí, ať není nikoho, kdo by nenesl světlo.
     Jestliže zažíháme plamen svíce, chceme ukázat na Boží světlo toho, jenž přichází, od něhož pochází světlo všeho, co svítí, neboť on zahání temnoty nejtemnější a hojností věčného světla všechno osvěcuje. A chceme také co nejjasněji dát najevo, jak má zářit naše duše, chceme-li mu jít v ústrety.
     A jako nesla Boží Matka a nejčistší Panna v náručí pravé světlo a přišla na pomoc těm, kdo byli pohříženi v temnotách,1 tak i my, jsouce osvíceni jeho světlem a držíce v rukou všem viditelné světlo svíce, spěšně vyjděme naproti tomu, který je světlo pravé.
     Vždyť opravdu světlo přišlo na svět2 a svět zahalený tmou osvítilo, opravdu nás navštívil ten, který vychází z výsosti3 a osvítil ty, kdo seděli v temnotách. To je naše dnešní tajemství, a proto jsme vyšli se svícemi v rukou, proto přicházíme se světlem, abychom tak naznačili, že nám zazářilo světlo, a abychom se otevřeli jasu, který na nás od něho přechází. Pospěšme proto všichni společně a vyjděme Bohu vstříc.
     Přišlo to pravé světlo, osvěcující každého člověka přicházejícího na tento svět.4 Nuže bratři, všichni ať jsme osvíceni, všichni ať jsme plni jasu.
     Nikdo z nás ať nezůstane neposvěcený tímto světlem, nikdo, koho zcela naplnilo, ať nesetrvává v noční temnotě, nýbrž vyjděme všichni plni jasu. Byli jsme osvíceni, všichni společně vyjděme naproti a se starcem Simeonem uvítejme ono světlo, jasné a věčné. Se Simeonem se z duše radujme a Původci a Otci světla společně zazpívejme chvalozpěv díků, neboť on nám poslal pravé světlo, zaplašil temnotu a všem nám dal zazářit svým světlem.
     Skrze něho jsme také my uviděli Boží spásu, kterou připravil před očima všech národů5 a kterou nám zjevil ke slávě nového Izraele. A stejně jako byl Simeon pohledem na Krista zbaven pout pozemského života, i my jsme rázem byli osvobozeni od onoho starého a temného hříchu.
     Také my jsme ve víře objali Krista, když k nám přišel z Betléma, a z pohanů jsme se stali Božím lidem, neboť Kristus je naše spasení od Boha Otce. Spatřili jsme Boha, když se stal člověkem; a protože jsme viděli, že Bůh přišel, a v duchu ho vzali do náruče, nazýváme se novým Izraelem. A proto každoročně slavíme tento Boží příchod a nikdy na něj nezapomeneme.

     1 srov. Lk 1, 79
     2 srov. Jan 1, 9
     3 Lk 1, 78
     4 Jan 1, 9 (Vulg.)
     5 srov. Lk 2, 30-31

https://breviar.op.cz/?a=2&datum=2020-02-02&k=