Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 

Pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého

 

 

Evangelium – Jan 19,31-37

 

Probodl mu kopím bok a vyšla krev a voda.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Protože byl den příprav, takže mrtvá těla nesměla zůstat na kříži přes sobotu – tu sobotu totiž byl velký svátek – požádali židé Piláta, aby byly ukřižovaným přeraženy nohy a aby byli sňati. Přišli tedy vojáci a přerazili kosti prvnímu i druhému, kteří byli s Ježíšem ukřižováni. Když však přišli k Ježíšovi, viděli, že už je mrtvý. Proto mu kosti nepřerazili, ale jeden z vojáků mu kopím probodl bok a hned vyšla krev a voda. Ten, který to viděl, vydává o tom svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že mluví pravdu, abyste i vy věřili. To se stalo, aby se splnil výrok Písma: `Ani kost mu nebude zlomena.' A na jiném místě v Písmu se říká: `Budou hledět na toho, kterého probodli.'

Preface o Nejsvětějším srdci Ježíšovu

 

Ježíšovo Srdce je zdrojem milosti a spásy

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on nás miloval do krajnosti:
Vydal se za nás smrt
a dal se vyzdvihnout na kříž,
aby všechno přitáhl k sobě.
Z jeho probodeného srdce vytryskla krev a voda,
a církvi se otevřela studnice života;
a všichni jsou pozváni, aby přicházeli
a s radostí čerpali milost a spásu.

A proto tě společně chválíme
a se všemi nebeskými zástupy voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

https://m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/BSP.htm

 

Evangelium – Mt 11,25-30

Jsem tichý a pokorný srdcem.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš se ujal slova a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit. Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.

 

 

Mezizpěv – Žl 103,1-2.3-4.6-7.8+10

Hospodinova láska od věků pro ty, kdo se ho bojí.

Veleb, duše má, Hospodina,
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

On odpouští všechny tvé viny,
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby,
on tě věnčí láskou a slitováním.

Hospodin koná spravedlivé skutky,
zjednává právo všem utlačeným.
Oznámil své plány Mojžíšovi,
izraelským synům své skutky.

Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nejedná s námi podle našich hříchů
ani podle našich vin nám neodplácí.

https://m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/BSP.htm

Ze spisů svatého biskupa Bonaventury

(Opusculum 3, Lignum vitae, 29-30. 47: Opera omnia 8, 79)

 

U tebe je pramen života

     Zamysli se také ty, vykoupený člověče, kdo to za tebe visí na kříži, uvaž jeho velikost a svatost, uvědom si, že jeho smrt přináší mrtvým život, že nad jeho odchodem ze světa truchlí nebesa i země a pukají tvrdé skály.
     A rozjímej dále: Z boku ukřižovaného Krista měla vzniknout Církev. Měla se také naplnit slova Písma: Uvidí, koho probodli.1 A tak došlo Božím řízením k tomu, že jeden voják ten svatý bok proklál kopím. Z otevřeného boku se vyřinula krev s vodou, výkupné za naši spásu. Vytryskla z hlubin studnice Kristova srdce, aby dala svátostem Církve moc vlévat život milosti a zároveň aby pro všechny, kdo žijí v Kristu, byla nápojem z živého pramene, tryskajícího do života věčného.2
     Nuže vzhůru, duše, přítelkyně Kristova, spěchej napodobit holubici hnízdící u samého ústí rozsedliny,3 nepřestávej se starat, abys tam, u Kristova srdce, jako vrabec nalezla pro sebe místo,4 tam ulož plody své čisté lásky, jako když hrdlička ukládá svoje mláďata, tam pospěš navážit vody z pramenů Spasitelových,5 přilož své rty a pij. Vždyť toto je ten pramen tryskající zprostřed ráje a rozdělený do čtyř proudů,6 který zaplavuje otevřená srdce a zavlažuje i zúrodňuje celou zemi.
     Pospěš k tomuto prameni života a světla, duše Boha milující, ať jsi kdokoli, a obrať se k němu s veškerou upřímností svého srdce: Ó nevýslovná kráso nejvyššího Boha, ó nejčistší jase věčného světla, živote v každém životě žijící a světlo v každém světle svítící a od nejprvnějšího rozbřesku udržující v plném lesku po všechny časy nejrůznější světla, jež září před trůnem tvého božství!
     Ó věčný a nepřístupný, skvoucí a oblažující výtrysku pramene skrytého každému smrtelnému oku! Ty propasti beze dna, výšino bez vrcholu, velikosti nezměřitelná, čistoto nezkalitelná!
     Z tebe vytéká řeka oblažující město Boží7 a my ti za to prozpěvujeme písně chvály, hlasitě plesajíce a vzdávajíce ti díky,8 neboť nám bylo dáno zakusit, že u tebe je pramen žití, jen ve tvém světle můžem světlo vidět.9

     1 Zach 12, 10; Jan 19, 37
     2 Jan 4, 14
     3 srov. Jer 48, 28
     4 srov. Žl 83 (84), 4
     5 srov. Iz 12, 3
     6 srov. Gn 2, 10
     7 srov. Žl 45 (46), 5
     8 srov. Žl 41 (42), 5
     9 Žl 35 (36), 10

RESPONSORIUM

Žl 103 (102), 2. 4; 34 (33), 9


O Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň. * Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.
V. Zkuste a poznáte, jak je Pán dobrý. * Tvůj život chrání záhuby, věnčí tě láskou, slitováním.

https://breviar.op.cz/?a=2&datum=2020-06-19&k=